Na konci června 2021 byla zveřejněna Nařízení Evropského parlamentu a Rady pro programové období 2021-2027.

  • NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (tzv. obecné nařízení)

Hlavním nástrojem kohezní politiky jsou evropské strukturální a investiční fondy, jejichž prostřednictvím mohou členské země čerpat finanční prostředky z rozpočtu EU. Pro programové období 2021-2027 se jedná o těchto 8 fondů/nástrojů:

  •    EFRR: Evropský fond pro regionální rozvoj
  •     ESF+: Evropský sociální fond Plus
  •     FS: Fond soudržnosti
  •     FST: Fond pro spravedlivou transformaci
  •     ENRAF: Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond
  •     AMIF: Azylový, migrační a integrační fond
  •     ISF: Fond pro vnitřní bezpečnost
  •     BMVI: Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky

EFRR, ESF+, Fond soudržnosti a FST přispívají k činnostem Unie, které vedou k posilování její hospodářské, sociální a územní soudržnosti, a to na základě plnění těchto cílů (čl. 5 obecného nařízení):

  • cíl „Investice pro zaměstnanost a růst“ v členských státech a regionech, který má být podporován z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a FST, a
  • cíl „Evropská územní spolupráce (Interreg)“, který má být podporován z EFRR.

EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti a ENRAF podporují tyto cíle politiky, které jsou v čl. 5 obecného nařízení definovány takto:

  • konkurenceschopnější a inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace a regionálního propojení IKT;
  • zelenější, nízkouhlíkový přechod k uhlíkově neutrálnímu hospodářství a odolná Evropa díky podpoře spravedlivého přechodu na čistou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, prevence a řízení rizik a udržitelné městské mobility;
  • propojenější Evropa díky zvyšování mobility;
  • sociálnější a inkluzivnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv;
  • Evropa bližší občanům díky podpoře udržitelného a integrovaného rozvoje všech druhů území a místních iniciativ.

Pro cíl „Evropská územní spolupráce (Interreg)“ jsou definovány dva další specifické cíle:

·       Lepší správa spolupráce

·       Bezpečnější a lépe chráněná Evropa

Pro programové období 2021-2027 dochází ke změně struktury evropské územní spolupráce. Dosavadní 3 složky – přeshraniční (označovaná jako A), nadnárodní (B) a meziregionální (C) se rozšiřují o čtvrtou (označovanou jako D). Složky evropské územní spolupráce dle čl. 3 nařízení k Interreg:

  • přeshraniční spolupráce mezi přilehlými regiony na podporu integrovaného a harmonického regionálního rozvoje mezi sousedními pozemními a námořními příhraničními regiony (Interreg A)
  • nadnárodní spolupráce na větších nadnárodních územích nebo v okolí přímořských oblastí, do níž jsou zapojeni vnitrostátní, regionální a místní partneři programu v členských státech, třetích zemích a partnerských zemích a ZZÚ (zámořské země a území), za účelem dosažení vyššího stupně územní integrace (Interreg B)
  • meziregionální spolupráce s cílem posílit účinnost politiky soudržnosti (Interreg C)
  • spolupráce mezi nejvzdálenějšími regiony a spolupráce těchto regionů se sousedními třetími nebo partnerskými zeměmi nebo ZZÚ nebo organizacemi pro regionální integraci a spolupráci nebo několika z nich za účelem usnadnění jejich regionální integrace a harmonického rozvoje v jejich sousedství (Interreg D).

Evropské fondy a programy v České republice po roce 2020 (leták)

Program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polsko 2021-2027

‍Příprava nového programu česko-polské přeshraniční spolupráce byla zahájena již v průběhu roku 2018. Stejně jako v předchozích obdobích i v tomto období bude program řízen Českou republikou, funkci Řídícího orgánu bude plnit Ministerstvo pro místní rozvoj. Pro přípravu nového programu byla ustavena pracovní skupina, tzv. Task Force, v níž mají zastoupení i euroregiony. Kromě Task Force byly ustaveny tzv. fokusní skupiny, složené z odborníků, jejichž cílem bylo prodiskutovat jednotlivé cíle kohezní politiky, stanovené obecným nařízením, z hlediska jejich relevance a potenciálu pro česko-polskou přeshraniční spolupráci. Výsledkem jednání byl návrh cílů politiky a specifických cílů relevantních pro česko-polskou spolupráci, které budou tvořit základ nového programu. K jednotlivým cílům byl zpracován návrh vhodných přeshraničních aktivit, způsobilých příjemců a indikátorů a dále je nutné zpracovat finanční plán programu.

Celková alokace z prostředků EFRR pro nový program činí 178,87 mil. EUR, což představuje 20% pokles prostředků oproti programu období 2014-2020.

‍I v novém programu INTERREG Česká republika – Polsko 2021-2027 budou menší projekty financovány prostřednictvím Fondu malých projektů, přičemž pro určité typy malých projektů budou zavedeny zjednodušené formy financování prostřednictvím paušálů. Poprvé v historii je tento nástroj zakotven v příslušném Nařízení Evropského parlamentu a Rady (čl. 25 Nařízení k Interreg), čímž se Fond malých projektů stává legitimním nástrojem programů přeshraniční spolupráce. V současné době probíhají jednání s euroregiony o podobě nového Fondu malých projektů a způsobech jeho řízení.

Dne 4. září 2019 se v Prudniku uskutečnilo jednání zástupců všech 6 euroregionů česko-polského příhraničí věnované přípravě nového programu pro období 2021-2027 a Fondu malých projektů. Hlavním bodem programu byla analýza jednotkových nákladů pro přípravu zjednodušené formy financování malých projektů.