HORNICKÉ MUZEUM V OSTRAVĚ-PETŘKOVICÍCH

Důl Anselm pod památným vrchem Landek v Ostravě-Petřkovicích bude oproti jiným ostravským dolům, dávno zavřeným, sloužit dlouho. Od roku 1993 je tu otevřeno pozoruhodné hornické muzeum, dnes největší v České republice, zahrnující sbírky staré důlní techniky, důlních lamp i dalších unikátů. Je možné vyzkoušet si některá zařízení a také sfárat do originálních slojí a přesvědčit se, v jak drsných podmínkách havíři pracovali.

VĚTRNÉ MLÝNY

Obdivovatelé větrných mlýnů mají možnost navštívit zachovalé dřevěné mlýny v Cholticích (část Městysu Litultovice) a Hlavnici. V Cholticích má návštěvník jedinečnou možnost prohlédnout si kompletně zachovalý interiér a vybavení mlýna, který pracoval bez problémů až do 2. světové války.

WEISSHUHNŮV KANÁL

Toto unikátní vodní dílo bylo postaveno na přelomu 20. století pro chod továrny a papírnu v Žimrovicích (část města Hradec nad Moravicí). Kanál, který je 3,5 km dlouhý, v minulosti sloužil jako papírenský splav a dodnes je v provozu.

ROZHLEDNA ŠANCE

Patnáctimetrová dřevěná rozhledna Šance u Jakubčovic (část města Hradec nad Moravicí) nabízí jedinečný výhled na Jeseníky a Beskydy.

PAMÁTNÍK II. SVĚTOVÉ VÁLKY V HRABYNI

V těsné blízkosti hlavní silnice mezi Opavou a Ostravou se nachází areál hrabyňského Památníku II. světové války, který je součástí Slezského zemského muzea. Po mnoha letech oprav je opět otevřen pro veřejnost. Nová expozice nazvaná „Doba zmaru a naděje" připomíná nejen válečné události druhé světové války na území bývalého Československa, ale také působení československých vojáků na Blízkém východě, v Africe a věnuje se i československým letcům v Anglii. Odráží i život civilního obyvatelstva na okupovaném území. Expozice je vybudována tak, aby mohla být proměňována. Pro pořádání tématických výstav, které doplní hlavní expozici, jsou určeny prostory ve správní budově památníku.

VOJENSKÁ OPEVNĚNÍ

Na území okresu Opava leží přes 200 různých objektů bývalého československého opevnění, budovaného v letech 1935-1938 podél tehdejší hranice s Německem. Jedná se o unikátní obranný pevnostní systém, který je ukázkou skvělé úrovně československých techniků, projektantů a stavařů a svědectvím o odhodlání vojáků bránit tehdejší Československo před agresí hitlerovského Německa. Po uznání mnichovské dohody československou vládou v září 1938 však československá armáda musela tyto vybudované a připravené vojenské pevnosti urychleně a bez boje opustit. Některé z objektů pak paradoxně byly využity německou armádou v dubnu 1945 proti Rudé armádě a československým vojákům při Ostravsko-opavské operaci. V současné době jsou bezpečně přístupná opevnění pouze v několika místech, z nichž nejnavštěvovanější je areál v prostoru Hlučín-Darkovičky, který je spravován Slezským zemským muzeem, a Památník Armády ČR a čs. opevnění v Opavě-Milostovicích, v kterém se každoročně konají ukázky bojů.

„Měl jsem možnost vidět opevnění Atlantického valu vybudovaného nacisty a také opevnění francouzské Maginotovy linie. Musím konstatovat, že kvalita a efektivnost československého opevnění je na vyšší technické úrovni a nedá se s nimi srovnat. Je velmi smutné, že tato opevnění nemohla být účinně použita pro účely, ke kterým byla zbudována. Flexibilita při stavbě těchto opevnění, která se projevila zejména ve splynutí jednotlivých objektů s terénem, také vyjadřuje vysokou odbornost ženistů, jakou jinde v Evropě těžko najdeme. Doporučuji, aby tato opevnění vidělo co nejvíce Američanů a Evropanů." (slova z návštěvy vojenského odborníka dr. D. D. Howarda, profesora Státní univerzity Florida v USA)