Euroregion Silesia - CZ
Adresa sídla: Horní náměstí 382/69, 746 01 Opava, Česká republika
Adresa sekretariátu:
Přestože obce a města na území Euroregionu Silesia byla nelítostně poznamenána důsledky 2. světové války, zejména pak v jejím závěru při tzv. ostravsko-opavské operaci, a následnou necitlivou poválečnou obnovou, „genius loci" historických měst je zde stále cítit. Na území Euroregionu Silesia se nachází nejvíce městských památkových zón a rezervací z celého Moravskoslezského kraje.
Město Opava, „bílá perla Slezska", vzniklo před rokem 1224 a jeho historickým centrem - Horním a Dolním náměstím procházely významné kupecké stezky. Již středověké osídlení se soustředilo právě do oblastí obou zmíněných náměstí, které jsou dnes součástí městské památkové zóny. Na Horním náměstí se tyčí typický symbol města - městská věž nazývaná Hláska. Původní dřevěná věž, z níž bývaly hlášeny požáry, zahajovány trhy i slavnostní shromáždění, byla smetena vichřicí. Novou věž postavil opavský stavitel Kryštof Prochhuber v letech 1614 - 1618. V současné době je budova sídlem Magistrátu města Opavy a své sídlo zde má také český sekretariát Euroregionu Silesia. Naproti Hlásky se tyčí konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie, která je nejvýznamnější gotickou památkou vybudovanou řádem německých rytířů. První zmínka o tomto kostele pochází z roku 1216. Dnešní proboštský kostel, který vznikl ve 14. století, je ukázkou severoněmecké gotiky pálených cihel, kde je patrný vliv Wroclavi. V těsném sousedství konkatedrály stojí budova Slezského divadla, jehož základní kámen byl položen 1. května 1804.
Městská památková rezervace Nový Jičín patří mezi jedny k nejkrásnějších městských památkových rezervací naší republiky. Jejím srdcem je jedinečné čtvercové náměstí v samém centru města s mnoha historickými domy a podloubím na všech čtyřech stranách náměstí. Součástí historického jádra je také Žerotínský zámek, který je sídlem Muzea Novojičínska. Historické jádro obklopuje ze všech stran Okružní třída, která na rozdíl od historického jádra dokumentuje hospodářský a kulturní vývoj města na přelomu 19. a 20. století.
Historické jádro města Fulnek bylo velmi těžce poškozeno velkým požárem během osvobozovacích bojů na konci války v květnu 1945. Městské dominanty sice zasaženy nebyly, zmizely však všechny domy na náměstí a většina domů ostatních přilehlých ulic. Po odklizení trosek zbyla jen radniční věž a čelní zdi domů severní zástavby. Později byl střed města po zničení obnoven podle projektu brněnského architekta Z. Sedláčka z roku 1948. Náměstí bylo obestavěno jen ze tří stran, jižní strana byla ponechána volná s uplatněním dominanty kostela, parkové zeleně a vyvýšené dominanty zámku. Domy pocházejí z 50. a 60. let 20.století a jejich průčelí jsou zčásti schématickou rekonstrukcí fasád zničených domů. Fulnek je jediným moravským, válkou postiženým městem, kde bylo citlivým přístupem k nové zástavbě dosaženo příznivého výsledku.
Jádro městské památkové zóny města Odry tvoří náměstí s renesančními měšťanskými domy, se sochou Nanebevzetí Panny Marie z r. 1785 a s nádhernou neoklasicisní kašnou z r.1897. Součástí památkové zóny jsou i zbytky středověkého opevnění s polokruhovitou baštou z 15. stol.
Hlučín bylo založeno v rovinatém terénu ve druhé polovině 13. století. Podstatnou součást jeho oválné dispozice tvoří obdélníkové náměstí. Hlavními dominantami města je především farní kostel s věží, dále trojkřídlý, původně renesanční zámek a radnice. Dodnes se dochovaly fragmenty středověkého opevnění včetně řady bašt.
Zajímavá místa novodobější historie lze nalézt na území města Ostravy, kde se nacházejí čtyři městské památkové zóny. Největší památková zóna v Moravskoslezském kraji je tvořena centrem Moravské Ostravy. Najdeme zde ojedinělou přehlídku architektury a urbanismu z přelomu 19. a 20. století. Na Masarykově náměstí se nachází řada zajímavých staveb, např. budova Staré radnice, v níž dnes sídlí Ostravské muzeum. Významnou součástí této památkové zóny jsou i další ostravská náměstí, např. secesní Jiráskovo náměstí, zvané též Kuří rynek, Smetanovo náměstí, jehož dominantu tvoří budova Divadla Antonína Dvořáka, náměstí Dr. E. Beneše s palácem Elektra a bankovními paláci, či Prokešovo náměstí, kde se rozprostírá budova Nové radnice s vyhlídkovou věží. Jednotně vybudovaný městský celek ve stylu sorely, jak se zkráceně nazývá architektonický styl socialistického realismu z 50. let 20. století, lze nalézt v Ostravě-Porubě. Do tváře budoucího sídliště byla promítnuta i česká historie, například renesancí, sgrafity, sochami a další výzdobou na domech. Výzdoba však musela ctít dobu, proto místo andílků jsou na stěnách domů děti a dělníci. Mnoho domů v Porubě má nad vchody svá znamení, jako by architekti věřili v návrat řemeslníků a malých firem. Známý Oblouk měl pak být vstupem do centra sídliště.
Nově vybudované město ve formách eklekticismu a secese dle návrhu Camillo Sitteho, významného rakouského urbanisty a architekta, lze najít v Ostravě-Přívoze. Neméně zajímavá je památková zóna v Ostravě-Vítkovicích. První doložená písemná zmínka o vsi s názvem Witchendorf pochází z roku 1357. Pro malou vesničku, která měla okolo 200 obyvatel, se rozhodujícím milníkem v dějinách stal rok 1828, kdy bylo rozhodnuto vystavět ve Vítkovicích hutní závod. Nově vybudované tovární město v zahradách se vyznačuje jednotným charakteristickým znakem všech staveb - režným neomítaným zdivem.
